Budovy
Budovy spotřebují zhruba 40 % energie v celé EU a připadaná na ně 36 % emisí CO2. Renovace budov je proto jeden z hlavních pilířů Zelené dohody pro Evropu.
Budovy jsou největším spotřebitelem energie v Evropské Unii. S 40% spotřebou energie předběhly v tomto směru i automobilovou dopravu. Právě kvůli své energetické náročnosti budovy představují klíč k řešení klimatické změny a jejich obnova výrazně pomůže k dosažení klimatické neutrality. Vyhlášená zrychlená obnova budov zvaná „Renovační vlna“ je nový plán zařazený pod Zelenou dohodou pro Evropu, který má za cíl do roku 2030 rekonstruovat 35 miliónů energeticky neefektivních budov. Snížení energetické náročnosti budov znamená též nižší spotřebu energie a úsporu finančních nákladů, vyšší využití energie z obnovitelných zdrojů, moderní dálkové vytápění a případně chlazení, vyřešené nakládání s odpady, udržitelnou mobilitu a sociální soudržnost.
Oblast politiky obnovy budov není v EU nová a historicky ji řeší směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) 2018/844/EU. Obnova budov nabyla ještě větší důležitosti v souvislosti s plánem obnovy po krizi Covid-19, z toho důvodu, že stavební práce mohou vytvářet pracovní místa, posílit ekonomiku a také dosáhnout konkrétních, relevantních cílů udržitelnosti, jako je energetika účinnost. Přepokládá se, že do roku 2030 vznikne 160 000 nových pracovních míst ve stavebnictví, sníží se energetická chudoba a zvýší se kvalita života obyvatel EU.
Legislativa týkající se budov v EU již vyžaduje, aby všechny členské státy připravily a zavedly dlouhodobé strategie obnovy pro renovaci svého fondu budov tak, aby se do roku 2050 stalo vysoce energeticky účinným a dekarbonizováno – což ve skutečnosti zajistí, aby celý fond budov vyhovoval téměř nulové úrovní energetické náročnosti (nZEB).
Velmi důležité je trvat na zásadním zvýšení energetické účinnosti kvůli výraznému snížení spotřeby primární energie ve fondu budov; šířit zkušenosti s osvědčenými postupy za účelem financování úspěšného inovativního výzkumu, jak kvalitně obnovit budovy, a uložit povinnost zásadní energeticky efektivní rekonstrukce na definované segmenty budov, např. na kancelářské budovy.
Cílem bude přinejmenším zdvojnásobit roční míru obnovy stávajícího fondu budov.
V České republice se tématu věnuje
Lidé
Jan Pejter
Garant tématu
Ředitel divize Mezinárodních projektů ve společnosti ENVIROS a Senior Konzultant
Jan Pejter
Ředitel divize Mezinárodních projektů ve společnosti ENVIROS a Senior Konzultant
Jan má dlouholeté zkušenosti s mezinárodními projekty zaměřenými na financování energetické účinnosti v budovách a průmyslu ve střední a východní Evropě a na Balkáně. Zabývá se energetickými audity pro budovy a průmysl, ekonomickým a environmentálním hodnocením projektů, energetickým řízením a národní i mezinárodní energetickou politikou v oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů.
Jan má zkušenosti s mezinárodními projekty pro mezinárodní finanční instituce (zejména EBRD, EIB, UNEP, GEF), řídí projekty v rámci EU jako Horizon 2020. Působí jako projektový vedoucí kreditních linek Evropské banky pro obnovu a rozvoj pro financování energetické efektivnosti v průmyslu, OZE, bytových domů a municipálních budov na Slovensku (SlovSEFF a MunSEFF). Jako projektový manažer se účastnil projektů EBRD – Green Cities pro Tbilisi (Gruzie) a Lvov (Ukrajina), kreditní linky pro OZE a průmysl v Bělorusku (BelSEFF) a implementace směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD) do legislativy Ukrajiny.
Zprávy
Akce
Potenciál místní ekonomiky 2022 – Budoucnost veřejných projektů
- Konference
- Budovy
- Energie
- Pořádá Agentura CzechInvest, Asociace pro rozvoj infrastruktury
Videa
Projekty
K tomuto tématu nemáme zatím žádné projekty.
Další odkazy
Pro daná kritéria nemáme žádné výsledky.
