Inkluzivní města

Všechny sociální skupiny, včetně těch nejzranitelnějších, by měly mít podle Nové Lipské charty ve městech rovný přístup ke službám obecného zájmu, včetně vzdělávání, sociálních služeb, zdravotní péče a kultury. Odpovídající, bezpečné a dostupné bydlení a dodávky energie by měly splňovat potřeby různých skupin společnosti, včetně stárnoucí populace a jiných specifických skupin, např. osob se zdravotním postižením, mladých lidí a rodin. Inkluzivní města mají nabízet svým novým i stávajícím obyvatelům příležitosti k sebeurčení v městských čtvrtích, které mohou být i kulturně a sociálně odlišné, tj. například městské oblasti s přetrvávajícími problémy souvisejícími s menšinami potřebují navíc komplexní integrační a antisegregační strategii.

Všichni občané by měli mít právo získávat nové dovednosti a vzdělání. To vyžaduje cenově dostupné a přístupné vysoce kvalitní předškolní a školní vzdělávání, kvalifikaci a odbornou přípravu pro mladé lidi, jakož i příležitosti k celoživotnímu vzdělávání, zejména pokud jde o digitalizaci a technologie.

Spravedlivý a inkluzivní růst EU

Současné i budoucí environmentální a klimatické změny představují závažné negativní důsledky pro nezranitelnější skupiny městského obyvatelstva. Proto by měl být hospodářský růst v EU nejen udržitelný, ale také spravedlivý a inkluzivní. Proto se strategické dokumenty EU, jakými je „Nová Lipská charta – transformativní síla měst pro společné dobro“ nebo nová Územní agenda EU 2030, zaměřují na dosažení trvale udržitelné rovnováhy vztahů mezi environmentálními, hospodářskými a sociálními nerovnostmi, aniž by byl někdo upozaděn. Zásady inkluzivity budou navíc začleněny do finančních nástrojů EU 2021–2027.

Jde zejména o následující zásady (více, viz Nová Lipská charta):

• Sociální začlenění, inovace a partnerství. Města musí vyvinout inovativnější a inkluzivnější strategie a řídit související postupy, které by podpořily řešení problémů prostřednictvím navázání úzkých partnerství s představiteli soukromého i veřejného sektoru, kteří se zajímají o dosažení společných cílů souvisejících s inkluzí. Města, a ještě více jejich sousedství se stanou „laboratořemi“ pro sociální inovace.
• Rovný přístup k zaměstnání a veřejným službám. Měla by být přijata jasná strategie pro vytváření pracovních míst a podporu trhů práce prostřednictvím rekvalifikačních programů a vytváření pracovních míst v nových odvětvích. Nerovnosti, by se měly mimo jiné řešit prostřednictvím služeb, které jsou občanů prospěšné k dosažení určitých sociálních výsledků. To zahrnuje komplexnější zdravotní péči, dopravu a mobilitu, komunální elektronické služby a zejména vzdělávání. Zvláště důležité je soustředění úsilí na mladší populaci.
• Snížení nejvýznamnějších sociálních hendikepů. Obyvatelé chudých oblastí měst a nejvíce vyloučení občané by měli být osloveni napřímo s řešeními, které jsou zaměřeny přímo na ně. Měl by být vypracován soubor opatření týkajících se příchozích migrantů a jejich začlenění, žen trpících platovým rozdílem mezi ženami a muži nebo nejchudších částí populace vystavených dlouhodobé nezaměstnanosti.
• Veřejný prostor, bydlení a energetická chudoba. Města by měla usilovat o zajištění veřejných prostranství a dostupného bydlení pro všechny své občany, zejména prostřednictvím renovací a výstavby sociálního bydlení, ubytování studentů, startovacích domů, škol, nemocnic atd. Města taktéž musí nabídnout nástroje pro nejzranitelnější občany, kteří si nemohou dovolit udržovat dostatečné teplo v jejich bytech a domech.

Bezpečnost na veřejných prostranstvích. Bezpečnost je základním právem občanů, které musí být v městském prostředí chráněno sdílenou odpovědností mezi veřejnými a soukromými subjekty.