Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

O nás

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

Biologická rozmanitost

Polovina světového HDP závisí na přírodě, avšak jen v Evropě hrozí čtvrtině volně žijících druhů vyhynutí. Proto nová Strategie EU pro oblast biologické rozmanitosti do roku 2030 má za cíl zastavit dramatický úbytek biodiverzity a obnovit poškozené ekosystémy.

Úbytek biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů se v Evropě dostaly do tak vážného stádia, že bez ambiciózních nástrojů politiky ochrany životního prostředí bychom riskovali vážné ekonomické i sociální problémy. V dnešní době hrozí globálně až 1 milionu živočichů a rostlin vyhynutí, v Evropě to představuje dokonce téměř čtvrtinu volně žijících druhů. Lidské společenství je však na zdravých ekosystémech závislé – poskytují nám potraviny, léky a materiály. Zhruba polovina světového HDP závisí na přírodě. Proto je Strategie EU pro oblast biologické rozmanitosti základním pilířem Zelené dohody pro Evropu. Rozšíření chráněných oblastí a navrácení původního stavu ekosystémů napomůže k dosažení klimatické neutrality. Obnova přírody představuje také možnosti k podpoře ekonomiky a to zejména ve stavebním, zemědělském a potravinářském odvětví.

Biologická rozmanitost neboli biodiverzita odkazuje na různorodost živých organismů a jejich prostředí, kteří závisí na různých ekologických a geografických podmínkách. Můžeme ji vyjádřit na úrovni jednotlivých druhů – druhová diverzita, úrovni nižších taxonomických jednotek tzv. diverzita genetická, ale i na úrovni celých ekosystémů. Všechny jsou nezbytné pro zachování druhů a přirozených společenstev a dohromady tvoří jeden provázaný celek. V posledních letech ji ale dramaticky ubývá a to tempem, který nemá v geologické minulosti Země obdoby.

Mezi hlavní důvody úbytku biodiverzity patří zejména lidské činnosti spojené s nadměrným využíváním půdy a moří, např. těžbou, zemědělstvím a rybolovem. Na úbytku se podílí výrazně i změna klimatu, znečištění a invazivní nepůvodní druhy. Právě úbytek biodiverzity a zhroucení ekosystémů je jedna z největších hrozeb pro lidstvo, protože biodiverzita a ekosystémové služby jsou základem většiny ekonomických aktivit. Biodiverzita je totiž základním pilířem ekosystémů a ekosystémových služeb, na kterých je naše ekonomika závislá. Úbytek biodiverzity může způsobit například pokles zemědělské produkce (nedostatek hmyzu k opylení plodin, chybějící houby zajišťující organický rozklad). Jednotlivé druhy se sice zvládnou krátkodobým změnám přizpůsobit, ale dlouhodobé změny, jako zvyšování teploty, dokáže některé druhy vyhubit, či donutit k přesunutí do jiné oblasti, čímž se mohou stát invazivním druhem. Geograficky nepůvodní druhy se můžou šířit v novém prostředí na úkor těch původních a destabilizovat celou oblast. Obzvlášť v posledních letech s rostoucími riziky klimatických změn se ukazuje, jak je genetická diverzita důležitá – rozmanitost genů umožňuje lepší schopnost přizpůsobení měnícím se podmínkám. 

K ochraně biodiverzity je třeba přistupovat komplexně a musí být zařazena do všech oblastí politických opatření. Jednotlivé druhy a ekosystémy celkově potřebují prostor ke své obnově a růstu. Proto je důležité zřízení chráněných oblastí, které si klade za cíl Strategie EU v oblasti biodiverzity. Předpokládá, že 30 % území Evropy a 30 % evropských moří bude klasifikováno jako chráněné území do roku 2030. Mezi hlavní prvky této Strategie patří:

  • Rozšíření ekologického zemědělství a krajinných prvků s bohatou biologickou rozmanitostí na zemědělské půdě.
  • Obnovení přirozeného toku na nejméně 25 000 km evropských řek.
  • Snížení používáním pesticidů o 50 % do roku 2030.
  • Zastavení úbytku opylovačů.
  • Výsadba 3 miliard stromů do roku 2030.

Investování do ochrany přírody a její obnovy bude pro EU krok pro zotavení z krize způsobenou virem COVID-19. Evropská komise má v plánu připravit Plán na obnovu přírody s právně závaznými cíli pro členské země. V rámci obnovy přírody se zaměří více pozornosti taky na města. Nová strategie na podporu biodiverzity zahrnuje návrh na podporu zelených měst a zvýšení biodiverzity v městských oblastech. Chytrá města mohou snižovat svou zátěž na životním prostředí a mohou zároveň podpořit biologickou rozmanitost vytvářením zelených ploch a rozvojem opatřením ke zmírnění změn klimatu.

V České republice se biologické rozmanitosti věnují

Ministerstvo životního prostředí

Určuje politiku životního prostředí a poskytuje legislativní rámec. Definuje plány a strategie, zaměřuje se na ochranu a udržitelné využívání zdrojů, ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší, ochranu přírody a krajiny a bezpečné prostředí. Všechny oblasti zaměření jsou úzce spjaty s fungováním ekosystémů.  

  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozlišuje obecnou ochranu přírody a krajiny ve třech úrovních – obecná ochrana území, obecná ochrana druhová a obecná ochrana neživé části přírody a krajiny.  
  • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Zajišťuje praktickou péči o krajinu a přírodu, administruje finanční prostředky z národních fondů i z Evropských fondů a zajišťuje chod programů – link  

Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti – link  

Biologické centrum AV ČR

Biologické centrum je veřejná výzkumná instituce. Koordinuje výzkumný program „záchrana a obnova krajiny“ a podílí se na dalších programech.

Evropská podpora

Evropská komise – DG ENV

V EU je odpovědné za oblast politiky životního prostředí Evropská Komise – DG ENV, tedy Generální ředitelství Evropské Komise. Navrhuje a implementuje politiky zajišťující ochranu životního prostředí a kvalitu života občanů Evropské Unie.

Evropská agentura pro životní prostředí – EEA

Agentura má na starost poskytování nezávislých informací o životním prostředí. Provozuje Evropskou informační a pozorovací síť pro životní prostředí – partnerství mezi EEA a členskými zeměmi. Agentura tak shromažďuje.

Evropská komise – JRC

Společné výzkumné středisko je vědecký útvar Evropské komise. Poskytuje nezávislé vědecké poradenství a přispívá k tvorbě politik EU.

European Environmental Bureau – EEB

EEB je federace více než 140 občanských organizací pro ochranu životního prostředí. Za cíl má monitorování a připomínkování environmentální politiky EU.

Mezinárodní svaz ochrany přírody – IUCN

Mezinárodní organizace zaměřená na ochranu přírodních zdrojů a podporu biodiverzity. Každé dva roky vydává Červený seznam ohrožených druhů.

Dokumenty

Státní politika životního prostředí 2030 s výhledem do 2050

Státní politika životního prostředí (SPŽP), schválená v lednu 2021, formuluje cíle v oblasti ochrany životního prostředí v ČR a stanovuje strategické směřování do roku 2030 s výhledem do roku 2050. Jedním ze tří základních směrů rozvoje je přechod ke klimatické neutralitě a oběhovému hospodářství.

  • ČR
  • 1. 12. 2020 11. 01. 2021

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

Národní strategický rámec, přijatý v roce 2015, je základním dokumentem ČR pro udržitelný rozvoj a zvyšování kvality života obyvatel. Jedním z řešených témat je i udržitelné hospodaření se zdroji a rozvoj oběhového hospodářství.

  • ČR
  • 7. 8. 2017

Úmluva o biologické rozmanitosti, OSN

  • Ostatní
  • 29. 12. 1993 Aktualizováno: 30. 9. 2006

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

  • ČR
  • 25. 3. 1992 Aktualizováno: 1. 1. 2021

Lidé

Veronika Mecnarowská

Veronika Mecnarowská

Garantka tématu

Konzultant ve společnosti ENVIROS

Zprávy

Pro daná kritéria nemáme žádné výsledky.

Akce

Pro daná kritéria nemáme žádné výsledky.

Projekty

K tomuto tématu nemáme zatím žádné projekty.

Přihlašte se k odběru novinek