Ekosystémy

Ekosystém je soustava společenstev rostlin, zvířat a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, které jsou vzájemně úzce propojené a fungují jako jednotka. Lidé jsou závislí na ekosystémech, protože poskytují základní statky a služby naší společnosti – přes polovinu světového HDP závisí na přírodě a jejich službách. Celosvětově ekosystémy musí snášet tlak způsobený zejména lidskými zásahy a klimatickou změnou. Pro zajištění udržitelnosti lidských činností a dobrých podmínek pro život je zcela zásadní, abychom zajistili zdravý stav všech ekosystémů. Předejít hrozícímu kolapsu ekosystémů se dá zabránit tím, že se ochrana životního prostředí odrazí ve všech ekonomických odvětví a zvýší se počet chráněných oblastí. Proto se Evropská unie svou novou Strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zavázala k omezení ztráty biodiverzity a k zachování a obnově ekosystémů.

Příroda poskytuje lidské civilizaci nenahraditelné služby. Zdravé ekosystémy jsou životně důležité pro lidský blahobyt, protože jsou zdrojem naší obživy, čistého vzduchu a vody, léků, dřeva i regulace klimatu. Tyto výhody plynoucí z přírody lidem, tzv. ekosystémové služby, se dělí na zásobovací (přísun potravin, čistého vzduchu a vody), regulační (regulace klimatu, koloběh živin, opylování, tvorba úrodných půd) a kulturní (rekreace). Rozsah ekosystémových služeb závisí na biologické rozmanitosti neboli biodiverzitě. Ta odkazuje na různorodost živých organismů a jejich prostředí.

Nicméně v posledních desítkách let dochází k postupné ztrátě biologické rozmanitosti. Hlavní příčinou tohoto úbytku jsou lidské zásahy do přírody – intenzivní zemědělství, výstavba, těžba a nadměrné využívání půdy i moří, znečistění, klimatická změna, ale i výskyt invazivních druhů. Ekosystémy jsou velmi složité – i jedna poškozená složka může způsobit zánik celého systému. Ochrana životního prostředí je tedy klíčová pro udržení dobrého stavu ekosystémů. Je třeba myslet na to, že druhy a celkově ekosystémy potřebují prostor ke své obnově a růstu. Proto je důležité zřízení chráněných oblastí, které si klade za cíl Strategie EU v oblasti biodiverzity. Předpokládá se, že 30 % území Evropy a 30 % evropských moří bude klasifikováno jako chráněné území do roku 2030. Hlavním prvkem této Strategie je obnova poškozených ekosystémů a to specificky:

• Rozšíření ekologického zemědělství a krajinných prvků s bohatou biologickou rozmanitostí na zemědělské půdě.
• Obnovení přirozeného toku na nejméně 25 000 km evropských řek.
• Snížení používáním pesticidů o 50 % do roku 2030.
• Zastavení úbytku opylovačů.
• Výsadba 3 miliard stromů.

V rámci obnovy přírody se zaměří více pozornosti právě na města. V EU žije přes 70 % obyvatel ve městech. Města a urbanizované ekosystémy se sice výrazně podílí na ohrožení biodiverzity a jsou většinou nehostinným prostředím pro žijící organismy, avšak chytrá města mohou snižovat svou zátěž na životním prostředí a mohou zároveň podpořit biologickou rozmanitost vytvářením zelených ploch a rozvojem opatřením ke zmírnění změn klimatu. Městské ekosystémy jsou téměř celé uměle vytvořené, ale zahrnují i většinu ostatních ekosystémů, např. lesy, jezera a řeky, tedy zelenou infrastrukturu. Zelenější a ekologičtější města a příměstské oblasti jsou jeden z cílů nové strategie. Evropská Komise vyzývá města s min. 20 000 obyvateli, aby do konce roku 2021 vypracovali ambiciózní plány ekologizace měst. Měly by zahrnovat opatření k biologicky rozmanitých a přístupných městských lesů, parků a zahrad; městské farmy; zelené střechy a stěny; louky a živé ploty.

Nejen, že povaha městského prostředí ovlivňuje zdraví lidských obyvatel, ale města mohou mít zásadní roli v ochraně životního prostředí a zejména biodiverzity. Poslední studie ukazují, že zeleň ve městech má pozitivní vliv na opylovače (tj. včely, čmeláci, ale i motýli, brouci, ptáci a savci). Vzhledem k tomu, že čísla opylovačů globálně klesají, města mohou rozšířením zelených ploch mít pozitivní roli v jejich ochraně.