Auta, elektrárny nebo průmyslové podniky se musí zbavovat emisí, aby vyhověly evropským ambicím v oblasti ochrany klimatu. To stejné platí i pro budovy. Nová směrnice o energetické náročnosti budov má podpořit dekarbonizaci sektoru a zdůrazňuje rok 2027 jako limitní pro veřejné financování instalací fosilních kotlů. Přinese „renovační vlna“, jak se evropské strategii v oblasti budov říká, stimulus pro místní stavebnictví? Co bude největší výzvou pro Česko?
Domácnosti se během pandemie proměnily v kanceláře i učebny. Právě v pandemickém roce 2020 také odstartovala evropská renovační vlna – strategie EU, která má snížit energetickou náročnost budov.
Její součástí je i značně ambiciózní a detailní návrh směrnice o energetické náročnosti budov. Cílem směrnice je do roku 2030 snížit emise v budovách až o 60 % a podpořit komplexní renovace budov při sjednocování základních pravidel v EU. Experti se při debatě organizované Českou podnikatelskou reprezentací při EU v Bruselu (CEBRE) shodli, že nová směrnice je pro Česko nejen výzvou, ale i příležitostí, jak přilákat nové zdroje do sektoru a zefektivnit proces inovací.
Budovy jako nejjednodušší sektor pro dekarbonizaci
Podle Radoše Horáčka z oddělení Evropské komise pro energetickou účinnost představují budovy ekonomický sektor, jehož dekarbonizace bude nejjednodušší. Budovy používají k vytápění teploty od 25 do 60 °C a spotřebovávají zhruba 40 % energie. „Až 75 % budov je energeticky neúčinných,“ vysvětlil Horáček.
Směrnice a strategie renovační vlny nabízí střednědobou vizi do roku 2030, která předpokládá, že se zdvojnásobí počet probíhajících renovací a emise tohoto sektoru klesnou o 60 %, konečná spotřeba o 14 % a energetická spotřeba o 18 %. Návrh obsahuje také úpravu pravidel týkajících se energetických štítků budov a minimální standard, který by měl být impulsem k renovaci energeticky nejnáročnějších budov.
„Právě renovace nejhorších 15 % budov je velmi dobrý nápad, jelikož postup může být rychlý a zároveň efektivní, navíc tento návrh jasně stanovuje detailní podmínky pro renovace,“ dodala Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, asociace sdružující aktéry v oblasti úsporného stavebnictví.
Cílem směrnice není budovy zbourat, ale zaměřit se na hluboké renovace a jejich rychlost. Mimo jiné by se díky nové směrnici mělo nasměrovat více zdrojů do sektoru a celý proces zefektivnit.
Konec evropského financování plynových kotlů od roku 2027
Navržená směrnice navazuje na plynový balíček a limituje vyplácení evropských podpor na fosilní kotle. Většina inovací je financována z evropských peněz, včetně těch z Národního plánu obnovy skrze program Nová zelená úsporám.
„Programy pro financování renovací budou přizpůsobeny novým cílům, tak aby byly dostatečně ambiciózní a zároveň realizovatelné v Česku,“ upřesnil Jakub Hrbek, ředitel sekce projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu Státního fondu životního prostředí ČR. V přechodné době budou plynové zdroje podporovány, nicméně rok 2027 neznamená jejich úplný konec, jen budou muset být financovány jinými prostředky.
Směrnici však ještě čeká další cesta legislativním procesem, podmínky se tak mohou lehce změnit, či zpřesnit.
Investoři by měli mít po schválení jasné informace o podmínkách renovací a o tom, na co mohou dostat podporu. Nicméně je třeba evropskou legislativu dále zkoordinovat, neboť taxonomie udržitelných financí počítá s plynem do roku 2035, zatímco směrnice o budovách do roku 2027. „Překrývání termínů a aktuální zmatek v podmínkách, jak pro veřejné, tak pro soukromé financování, bude třeba vybalancovat,“ upozornila Tomanová.
Cesta k dosažení cílů však může být trnitá, neboť poptávka po renovacích je v dnešní době velká. „Nároky na stavebnictví jsou vysoké, sektor je nejen zasažen inflací, ale i nárůstem cen stavebních materiálů. Další komplikací může být také pracovní síla nebo legislativní proces, který může být v povolování staveb zdlouhavý,“ upřesnil Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Nicméně poptávka po renovacích převyšuje nabídku a některé technologie jsou stále velmi nákladné, jako například tepelná čerpadla. „Na druhé straně vah však jsou rostoucí ceny energií, a tím pádem návratnost může vycházet mnohem lépe než předtím. Je ale pravda, že inflace je všudypřítomná a bude třeba aktualizovat metodiku podpor pro co největší podporu inovací,“ avizoval Hrbek.
Aktuálně leží na evropském jednacím stole také nový sociálně klimatický fond, který by měl podpořit opatření v nízkopříjmových domácnostech.
České paneláky jsou výborným adeptem
Strategie renovační vlny má za cíl přitáhnout nové materiály, pracovní sílu, ale také nabídnout nové možnosti již prefabrikovaných inovací. „Výhodou českého prostředí mohou být panelové domy, které se přímo nabízí pro prefabrikované a standardizované renovace, navíc jsou častokrát napojeny na centrální vytápění, čili paneláky jsou výborným adeptem na renovace,“ upozornil Horáček.
Společně se směrnicí tak lze očekávat přeměnu celého stavebnictví, ale také specifika pro každý členský stát. Investice do nových budov a technologií se jistě promítnou na cenách nemovitostí, a to zejména v jejich vytápění.
„Velkým problémem však může být problematika vytápění, kdy jsou tepelná čerpadla jasným trendem, nicméně jejích instalace je stále nákladná, proto bude nadále potřeba poskytovat podpory ze strany státu a EU“, upřesnil Hrbek.
Dle odhadů by směrnice měla vstoupit v platnost kolem roku 2024. Očekává se od ní pomoc při dekarbonizaci jednoho z emisně nejzatíženějších ekonomických sektorů, který má zároveň potenciál zbavit se emisí velice rychle. Česku to může usnadnit plnění náročných emisních cílů přijatých na úrovni EU.
Článek vznikl při příležitosti debaty „Úspory energií v budovách: Česko na prahu renovační vlny“ pořádané 10. února 2022 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.
Autorka: Eva Faltusová
Zdroj: euractiv.cz