Odolná města

Současná zdravotní krize ohledně COVID-19 ukázala, že Evropa musí všestranně zvýšit svoji odolnost, tj. schopnost nejen odolat a vypořádat se s kritickými výzvami (např. změna klimatu, pandemie, imigrace), ale také udržitelným, spravedlivým a demokratickým způsobem změnu směrem k větší odolnosti realizovat.

Odolnost je v EU definována čtyřmi rozměry: sociálním a hospodářským, geopolitickým, digitálním a zeleným (zejména ve vztahu ke změně klimatu, biodiverzitě a ochraně ovzduší), z nichž zejména „zelená odolnost“ je považována dlouhodobě za nejdůležitější. Proto Evropská unie hodlá přijmout novou ambicióznější strategii pro přizpůsobení se změně klimatu. Je zřejmé, že změna klimatu bude na Evropu i nadále vyvíjet výrazný tlak, a to přes úsilí o její zmírnění. Stěžejní tedy bude zvýšení úsilí směrem k budování odolnosti ke změně klimatu, prevenci a celkové připravenosti.

Aktivity zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu by měly zahrnovat jak veřejné, tak i soukromé investice, včetně těch týkajících se řešení inspirovaných přírodou. Důležitým aspektem bude schopnost zajistit, aby investoři, pojišťovny, podniky, města a občané v celé EU měli přístup k datům a mohli vyvíjet nástroje integrující změnu klimatu do svých postupů řízení rizik.

Čtyřrozměrná analýza odolnosti

Odolnost je horizontálním tématem. Je ji tudíž nezbytné posilovat ve všech oblastech politik, a to v kontextu úsilí o dosažení zelené i digitální tranzice. Odolnost EU je posuzována prostřednictvím čtyřrozměrné analýzy odolnosti, která byla použita při formování odpovědi EU na krizi způsobenou virem COVID-19 na jaře 2020 na pozadí zrychlení negativních klíčových trendů a dlouhodobých tendencí, které budou mít pravděpodobně velký vliv na naši budoucnost.

Politiky pro zlepšení odolnosti spočívají ve snížení zranitelnosti a posílením kapacit. Mohou otevřít nové příležitosti v každé ze čtyř rozměrů odolnosti, které jsou podrobnější popsány níže dimenzí. To zahrnuje přehodnocení budoucnosti ve vztahu k blahobytu, práci, trhům práce a dovedností, rekonfiguraci globálních hodnotových řetězců, podpoře demokracie, reformě obchodního systému založeného na pravidlech, budování aliancí na novátorské technologie a investicím do zelených a digitálních tranzicí.

Sociální a hospodářský rozměr

Sociální a hospodářský rozměr odolnosti odkazuje na schopnost řešit hospodářské otřesy a dosáhnout dlouhodobé strukturální změny spravedlivým a inkluzivním způsobem.

Geopolitický rozměr

Geopolitický rozměr odolnosti se vztahuje k posílení Evropy v její „otevřené strategické autonomii“ a v úloze globálního lídra. Je zakotven ve vyjádření hodnot EU v rámci vysoce vzájemně závislého světa konkurenčních mocností, v němž COVID-19 ovlivnil geopolitické trendy a mocenské rovnováhy. Spočívá také v  mobilizaci strategických zdrojů pro humanitární a rozvojovou pomoc a ve snaze zpřístupnit vakcínu a léky na COVID-19 po celém světě.

Zelený rozměr

Zelená nebo ekologická odolnost znamená dosažení klimatické neutrality do roku 2050 při současném zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu, snižování znečištění a obnovování schopnosti ekologických systémů udržovat přírodní podmínky pro kvalitní život člověka na naší planetě. To znamená vyloučení naší závislosti na fosilních palivech, snížení našeho dopadu na přírodní zdroje, zachování biologické rozmanitosti, rozvoj čistého a oběhového hospodářství, dosažení prostředí bez toxických látek, změna životního stylu, vzorce výroby a spotřeby, infrastrukturu odolnou vůči změně klimatu, vytváření nových příležitostí pro zdravý život, zelené podnikání a pracovní místa, aktivní zásahy na obnovu ekosystémů a záchranu moří a oceánů.

Digitální rozměr

Digitální odolnost znamená zajistit, aby způsob, jakým v tomto digitálním věku žijeme, pracujeme, učíme se, komunikujeme a myslíme, zachovává a zvyšuje lidskou důstojnost, svobodu, rovnost, bezpečnost, demokracii a další evropská základní práva a hodnoty. To je stále důležitější, neboť hyperkonektivita se stále s fyzicko-digitální integrací, internetem věcí (IoT), technologiemi inteligentních domů, využíváním velkých objemů dat a virtuální reality, strojovým učením a dalšími stále více schopnými technologiemi umělé inteligence zrychluje. Tyto inovace stále více stírají rozdíl mezi fyzickým a virtuálním světem a mezi lidmi, stroji a přírodou, což má nejen důsledky pro nás samé, ale i pro rámce veřejných politik. Pomohly významně při udržování chodu evropských ekonomik a společností během koronavirové pandemie.