Vedoucí představitelé skupiny G20 se setkali na dvoudenním summitu, který v Římě ve dnech 30. a 31. října 2021 pořádalo italské předsednictví tohoto uskupení. EU zastupovali předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Na summitu se vedoucí představitelé skupiny G20 dohodli, že je nutné:
- usilovat o splnitelnost cíle, jímž je udržet globální oteplování pod úrovní 1,5 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí,
- urychlit opatření směřující k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů neboli uhlíkové neutrality do poloviny století nebo přibližně do té doby,
- znovu potvrdit závazek rozvinutých zemí týkající se financování opatření v oblasti klimatu, jímž je společně mobilizovat každoročně 100 miliard dolarů, přičemž uvítali nové závazky některých členů skupiny G20,
- začít do roku 2023 uplatňovat nová pravidla pro stabilnější a spravedlivější mezinárodní daňový systém, včetně celosvětové minimální daně z příjmů právnických osob ve výši 15%,
- zintenzivnit úsilí s cílem zajistit lepší a včasnější přístup k očkovacím látkám proti COVID-19 v zemích s nízkými a středními příjmy,
- zřídit v rámci skupiny G20 společnou pracovní skupinu pro finanční a zdravotní otázky s cílem zajistit odpovídající financování prevence pandemie a připravenosti a reakce na ni.
Hospodářské oživení
Vedoucí představitelé konstatovali, že světové hospodářství se v roce 2021 díky zavádění očkovacích látek a soustavné politické podpoře zotavovalo celkově stabilním tempem. Nicméně rozdíly v hospodářském oživení mezi jednotlivými zeměmi i v rámci konkrétních zemí jsou značné.
Proto je skupina G20 nadále odhodlána využívat, dokud to bude nezbytné, všech dostupných nástrojů k řešení negativních důsledků pandemie, zejména u osob, které byly postiženy nejvíce, jako jsou ženy, mladí lidé, neformální pracovníci nebo pracovníci s nízkou kvalifikací, a jejích dopadů na nerovnost.
Skupina G20 bude také nadále věnovat zvýšenou pozornost celosvětovým ekonomickým výzvám, jako je narušení dodavatelských řetězců.
COVID-19
V zájmu řešení přetrvávajících nedostatků v očkování se vedoucí představitelé zavázali k podstatnému zintenzivnění distribuce vakcín, terapeutických přípravků a diagnostických prostředků a přístupu k nim, se zvláštním zřetelem na potřeby zemí s nízkými a středními příjmy.
To by mělo umožnit pokrok směrem k dosažení cíle proočkovanosti u alespoň 40 % obyvatelstva všech zemí do konce roku 2021 a u 70 % do poloviny roku 2022, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Zajištění rychlé a spravedlivé distribuce očkovacích látek po celém světě bude zahrnovat posílení dodavatelských řetězců, rozšíření a diversifikaci výrobních kapacit, propagaci přijímání očkovacích látek a důvěry k nim a boj proti dezinformacím.
Vedoucí představitelé skupiny G20 rovněž znovu potvrdili svůj závazek k Římskému prohlášení, které bylo přijato v květnu na celosvětovém summitu o zdraví a které jako kompas udává směr pro společná opatření.
Prevence pandemií a připravenost a reakce na ně
S cílem poskytnout odpovídající, udržitelné a lépe koordinované financování prevence pandemií a připravenosti a reakce na ně zřídili vedoucí představitelé v rámci skupiny G20 společnou pracovní skupinu pro finanční a zdravotní otázky.
Tato skupina začátkem roku 2022 zajistí vytvoření finančního nástroje, jehož koordinaci bude mít na starosti WHO, s cílem navýšit celosvětové finanční prostředky určené k prevenci pandemií a připravenosti a reakci na ně.
Vytvoření této pracovní skupiny navrhli ministři zdravotnictví a financí zemí skupiny G20 v předvečer summitu.
Vedoucí představitelé poukázali rovněž na skutečnost, že posílení prevence pandemií a připravenosti a reakce na ně může zahrnovat mezinárodní nástroj nebo dohodu v rámci WHO.
Předseda Charles Michel v předvečer summitu připomněl přínosy mezinárodní smlouvy o boji proti pandemiím.
- Globální odolnost systémů zdravotní péče: určující výzva (tisková zpráva, 26. října 2021)
- Mezinárodní smlouva pro předcházení pandemiím a připravenost na ně (souvislosti)
Klima a energetika
Vedoucí představitelé skupiny G20 se zavázali, že budou společně usilovat o zdárný průběh konference OSN o klimatu (COP26), která začala v Glasgow (Spojené království) ihned po skončení summitu skupiny G20.
Znovu potvrdili, že jsou odhodláni k plnému a účinnému provádění úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížské dohody.
Vedoucí představitelé skupiny G20 uvedli, že usilovat o splnitelnost cíle, jímž je udržet globální oteplování pod úrovní 1,5 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí, bude vyžadovat smysluplná a účinná opatření a odhodlání všech zemí, při současném zohlednění rozdílných přístupů.
Skupina G20 zintenzivní svou činnost v oblasti zmírňování, přizpůsobování se a financování, neboť uznává, že dosažení celosvětových nulových čistých emisí skleníkových plynů neboli uhlíkové neutrality do poloviny století nebo přibližně do té doby má rozhodující význam.
Vedoucí představitelé se rovněž zavázali k dalším opatřením v nadcházejícím desetiletí a ke stanovení, provádění, aktualizaci a případně i navýšení svých vnitrostátně stanovených příspěvků do roku 2030.
- Pařížská dohoda o změně klimatu (souvislosti)
- Konference OSN o změně klimatu (COP26), summit světových lídrů, Glasgow, Spojené království, 1. listopadu 2021
- Summit o změně klimatu COP26: proč je důležitý (souvislosti)
Vedoucí představitelé připomněli a znovu potvrdili závazek rozvinutých zemí týkající se financování změny klimatu, jímž je společně do roku 2020 a v období do roku 2025 mobilizovat 100 miliard dolarů ročně na úsilí v oblasti snížení jejich emisí skleníkových plynů a zmírnění a přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu.
Uvítali rovněž nové závazky přijaté některými členy skupiny G20 s cílem zvýšit a současně zintenzivnit jejich celkové mezinárodní veřejné finanční příspěvky v období do roku 2025, a se zájmem očekávají nové závazky i od dalších zemí.
- Rada schválila výši prostředků na financování opatření v oblasti klimatu na rok 2020 (tisková zpráva, 29. října 2021)
- Závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu (5. října 2021)
- Dodatek k závěrům Rady o financování opatření v oblasti klimatu
Vedoucí představitelé opětovně potvrdili svůj závazek z roku 2009, a to ve střednědobém horizontu postupně rušit a racionalizovatneefektivní dotace na fosilní paliva, které podporují nehospodárnou spotřebu.
Zavázali se, že do konce roku 2021 zastaví mezinárodní veřejné financování nové výroby energie z uhlí bez omezování emisí v zahraničí.
Vedoucí představitelé skupiny G20 zdůraznili svůj závazek zachovat energetickou bezpečnost a současně řešit změnu klimatu a zaručit transformaci energetického systému, která zajistí dostupnost energie pro nejzranitelnější domácnosti a podniky.
Zdůraznili rovněž, že je důležité udržet nepřerušované toky energie z různých zdrojů a od různých dodavatelů, jež přicházejí různými trasami, a podporovat otevřené, konkurenceschopné a volné mezinárodní trhy s energií.
Biologická rozmanitost a životní prostředí
Vedoucí představitelé skupiny G20 se zavázali k posílení opatření s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030.
Budou usilovat o to, aby do roku 2030 bylo zachováno nebo chráněno nejméně 30 % celosvětové půdy a nejméně 30 % světového oceánu a moří, a pomohou členům dosáhnout pokroku při plnění tohoto cíle v souladu s podmínkami jednotlivých členských států.
Vedoucí představitelé vyzvali další země, aby se skupinou G20 spojily síly za účelem dosažení ambiciózního cíle do roku 2030 vysadit 1 bilion stromů, přičemž se zapojí soukromý sektor a občanská společnost.
Udržitelný rozvoj
Vedoucí představitelé skupiny G20 vyjádřili hluboké znepokojení nad dopadem krize COVID-19, zejména v rozvojových zemích. Znovu potvrdili svůj závazek globálně reagovat v zájmu urychlení pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a podpory udržitelného, inkluzivního a odolného oživení na celém světě.
Vedoucí představitelé se zavázali, že posílí svá opatření k provádění akčního plánu skupiny G20 týkajícího se Agendy 2030 a podpory skupiny G20 pro reakci na COVID-19 a oživení v rozvojových zemích. Rovněž znovu potvrdili, že i nadále podporují africké země prostřednictvím řady iniciativ, jako je Dohoda skupiny G20 s Afrikou.
- Vyjádření předsedy Charlese Michela na konferenci Dohody skupiny G20 s Afrikou (tisková zpráva, 27. srpna 2021)
- Internetové stránky věnované Dohodě skupiny G20 s Afrikou
Vedoucí představitelé uvítali nové obecné přidělení zvláštních práv čerpání, díky čemuž je celosvětově k dispozici ekvivalent 650 miliard USD v dodatečných rezervách. Skupina G20 bude pracovat na způsobech, jak zvýšit jeho dopad tím, že část přidělených zvláštních práv čerpání bude dobrovolně směrována na pomoc zranitelným zemím.
Vedoucí představitelé skupiny G20 vyzvali Mezinárodní měnový fond (MMF), aby zřídil nový svěřenský fond pro odolnost a udržitelnost s cílem poskytnout dostupné dlouhodobé financování zemím s nízkými příjmy, a to i na africkém kontinentu, malým ostrovním rozvojovým státům a zranitelných zemím se středními příjmy.
Vedoucí představitelé uvítali pokrok dosažený v rámci iniciativy skupiny G20 na pozastavení dluhové služby (DSSI), která podle odhadů od května 2020 do prosince 2021 umožnila odklad celkových nákladů na obsluhu dluhu ve výši nejméně 12,7 miliardy USD, což pomohlo 50 zemím.
Zdroj: consilium.europa.eu