Oblasti

Aktivit máme plno, ale každá většinou patří do jedné ze zastřešujících oblastí, kterým se soustavně věnujeme.

Všechny oblasti

Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

O nás

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

Zprávy

Vize > Udržitelnost investic

Způsoby realizace investic v Evropě budou čím dál více ovlivňovány globálními problémy a geopolitickou situací, ale jaký bude mít dopad plán Evropské unie v oblasti udržitelné infrastruktury na veřejný a na soukromý sektor? Článek vyšel v britském magazínu PPP Buletinu (PB) v květnu 2020.

V červenci 2019 zvolil Evropský parlament předsedkyní příští Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, protože jejím cílem je učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Von der Leyenová se zavázala, že v prvních 100 dnech svého působení v čele Komise předloží návrh na Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), včetně prvního evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), aby byl cíl stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem právně zakotven. Za tímto účelem se zavázala předložit strategii tzv. zeleného financování a Investiční plán pro udržitelnou Evropu (SEIP, Sustainable European Investment Plan).

Zelená dohoda pro Evropu je podrobným návodem Evropské komise, jak zajistit udržitelnost hospodářství Evropské unie tím, že z výzev v oblasti klimatu a životního prostředí vytvoří příležitosti napříč všemi politikami EU. Pro realizaci Investičního plánu pro udržitelnou Evropu (SEIP) je nezbytné mobilizovat financování z unijních zdrojů a vytvořit rámec pro usnadnění a podporu veřejných a soukromých investic nezbytných pro přechod na klimatickou neutralitu.

Na tiskové konferenci 9. března, která odstartovala avizovaných 100 dnů, von der Leyenová uvedla, že navzdory vystoupení Spojeného království z EU a navzdory koronavirové pandemii nebyla zatím Zelená dohoda pro Evropu „odsunuta na vedlejší kolej“, a veškeré její závazky coby předsedkyně Komise tedy byly dosud splněny.

V současné době otázkou již není, zda vůbec bude Zelená dohoda pro Evropu existovat,“ uvedla.

Dne 13. března von der Leyenová oznámila, že Komise využije veškeré možnosti, které má k dispozici, aby zmírnila důsledky pandemie COVID-19 mimo jiné tím, že uzavře kanceláře Komise a Evropské investiční banky (EIB) pro všechny zaměstnance s výjimkou kritických pracovníků.

Práce na Zelené dohodě pro Evropu však pokračovala i nadále. Komise zveřejnila výzvu k předkládání projektů, které by využily energetický pracovní program 2020 v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

V následujících dnech, kdy pandemie v Evropě eskalovala, schválila Komise v rámci politiky soudržnosti balíček investic ve výši 1,4 mld. EUR pro 14 „zelených projektů“ v sedmi členských státech, který pomůže dosáhnout cílů vytyčených v Zelené dohodě pro Evropu.

Dne 18. března Komise pro PB uvedla: „Pandemie COVID-19 představuje závažnou krizovou situaci v oblasti veřejného zdraví, která zasáhla naše občany, společnosti a ekonomiky ve všech členských státech bez výjimky.

Situace se mění každým dnem a každou hodinou. V této fázi nemůžeme spekulovat o možných dopadech na jdnotlivé oblasti politiky. Komise bude fungovat i nadále.

I když se nyní aktuálně zaměřujeme na boj proti onemocnění COVID-19, naše práce na realizaci Zelené dohody pro Evropu pokračuje. Klimatická krize je stále aktuální a vyžaduje naši neustálou pozornost a úsilí. To je i jedním z hlavních důvodů, proč jsme představili klimatický zákon: aby nebyla opatření v oblasti klimatu, která jsou úkolem naší generace, zastíněna naléhavějšími a bezprostředními výzvami.

Propojení Evropy

Cílem programu CEF, který má v gesci Výkonná agentura Komise pro inovace a sítě (INEA), je urychlení investic v oblasti přeshraničních sítí a využití financování z veřejného a soukromého sektoru.

Výzva k předkládání návrhů v rámci energetického programu CEF 2020 zohledňuje cíle Zelené dohody pro Evropu, „konkrétně to, že klíčovým aspektem pro přechod na klimatickou neutralitu je energetická infrastruktura“.

Komise oznámila, že uvolní 979,6 mil. EUR z prostředků Evropské unie na podporu projektů energetické infrastruktury společného zájmu, které mají významný přínos pro společnost a zajišťují větší solidaritu mezi členskými státy. Cílem této výzvy k předkládání návrhů jsou opatření v oblasti financování, která přispějí k plnění střednědobých a dlouhodobých cílů EU týkajících se snížení emisí CO2.

Návrhy v oblasti elektrických sítí, plynovodů, inteligentních sítí a přeshraničních sítí pro přepravu oxidu uhličitého mohou být předkládány do 27. května 2020. Projekty předložené v rámci této výzvy budou vyhodnoceny v období od června do září 2020 a vyhlášení výsledků se předpokládá na říjen 2020.

Tato výzva se ve skutečnosti stala milníkem při přeměně Zelené dohody pro Evropu, jež původně představovala ambiciózní závazek, když se von der Leyenová ucházela o funkci předsedkyně Evropské komise, na hlavní podmínku, kterou nyní musí všechny zúčastněné strany působící v odvětví infrastruktury splnit, pokud chtějí pro realizaci svého projektu získat podporu Evropské unie. A Evropská unie většinu těchto projektů opravdu financuje.

Výzva k předkládání návrhů v rámci víceletého pracovního programu pro odvětví dopravy pod záštitou nástroje CEF pro rok 2019 byla ukončena dne 26. února a INEA obdržela 262 návrhů projektů, které žádaly celkem téměř o 4,53 mld. EUR z EU fondů. Celkový rozpočet, který je pro tuto výzvu k dispozici, činí 1,4 mld. EUR.

A dále: „Vzhledem k tomu, že Evropská unie v oznámení o přijetí Zelené dohody pro Evropu zdůraznila, že při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku hraje klíčovou roli energetická infrastruktura, včetně přeshraničních sítí pro přepravu oxidu uhličitého, měla by být finanční pomoc poskytovaná v rámci této výzvy maximálně využita na snížení emisí CO2.“

I nadále je možné předkládat návrhy k výzvě v rámci programu kombinování dopravy pod záštitou nástroje CEF pro rok 2019 „za účelem podpory větší účasti investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na projektech, které přispívají k udržitelnosti životního prostředí a k efektivitě dopravního odvětví v Evropě“. Návrhy musí být předloženy do 15. května 2020 a jejich předkladatelé se mohou s dotazy ohledně financování a kombinace příležitostí obrátit na Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) při Evropské investiční bance. Centrum EIAH bylo založeno v rámci Investičního plánu pro Evropu (tzv. Junckerův plán).

Jak k tomuto plánu EU dospěla a co je jeho podstatou?
V rámci Junckerova plánu pro roky 2015–2020 byly stanoveny tří cíle: efektivnější využívání finančních prostředků, zviditelnění a technická podpora investičních projektů a odstranění překážek bránících investicím a zlepšení podnikatelského prostředí v EU. Hlavním pilířem Junckerova plánu byl Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Tento fond poskytuje skupině EIB záruku první ztráty v rámci rozpočtu Evropské unie, která jí umožňuje investovat do většího množství mnohdy rizikovějších projektů.

Na jaře roku 2019 podpořila Evropská rada a Evropský parlament program Komise s názvem InvestEU (2021–2027), který má navázat na Junckerův plán poskytnutím rozpočtové záruky Evropské unie za účelem podpory investic a zjednodušení přístupu k financování v Evropské unii. Účelem je propojení EFSI a 13 dalších finančních nástrojů EU, které v současné době podporují investice v EU.

Program InvestEU se skládá z fondu InvestEU, poradenského centra InvestEU a portálu InvestEU. Jeho cílem je získat alespoň 650 mld. EUR pro další investice a podpořit tyto čtyři oblasti politiky (resp. investiční okna): výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky, sociální investice a dovednosti a udržitelná infrastruktura.

Tiskový mluvčí Komise pro PB uvedl: „Můžeme potvrdit, že je skutečně možné, aby program InvestEU podpořil Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), neboť naším cílem je mobilizace soukromého kapitálu. Předkladatel návrhu daného projektu si může sám zvolit typ smluvního modelu, který využije pro projekt financování.

Jak vydělat bilion?

V období od roku 2021 do roku 2030 budou provedeny výdaje související s problematikou klimatu a životního prostředí z rozpočtu EU ve výši 503 mld. EUR, a to v souladu s cílem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, aby míra začleňování problematiky klimatu dosáhla 25 %, včetně environmentálních výdajů na všechny programy. Tento krok bude v dotyčném období impulsem pro dodatečné vnitrostátní spolufinancování problematiky klimatu a životního prostředí ve výši 114 mld. EUR.

Fond programu InvestEU přinese v období 2021–2030 díky pákovému efektu 279 mld. EUR v podobě soukromých a veřejných investic souvisejících s životním prostředím, a to díky rozpočtové záruce EU, která sníží rizika při financování a investičních operacích. V březnu 2019 se Rada, Evropský parlament a Evropská komise dohodly, že skupina EIB zajistí 75 % investic fondu InvestEU.

Aby nikdo nezůstal opomenut, bude mechanismus pro spravedlivou transformaci zahrnovat financování z rozpočtu EU, spolufinancování z členských států, jakož i příspěvky z InvestEU a EIB, aby bylo dosaženo částky 100 mld. EUR, která se má v období 2021–2027 zmobilizovat, což by v desetiletém období analogicky vedlo k dosažení částky 143 mld. EUR, jež je pro spravedlivou transformaci nezbytná.

Inovační a modernizační fondy, které nejsou součástí rozpočtu EU, avšak jsou financovány prostřednictvím části příjmů z dražeb povolenek na emise uhlíku v rámci systému obchodování s emisemi poskytnou na přechod EU ke klimatické neutralitě nejméně 25 mld. EUR.

Na základě hlasování ze dne 15. ledna o podpoře Zelené dohody pro Evropu, uvedla Anna-Marie Slotová, která se v advokátní kanceláři Ashurst zabývá globální udržitelností, pro PB toto: „Snaha o právní regulaci v oblasti udržitelnosti je stále intenzivnější. Pro dosažení výsledků uvedených v navrhované Zelené dohodě pro Evropu bude potřeba více než jen závazek poslanců Evropského parlamentu – subjekty a společnosti působící v daném odvětví mají nyní možnost být v první linii při vytváření tržních řešení zaměřených na výzvy spojené s klimatickou neutralitou.“

Banka Evropské unie

Odborník Evropské investiční banky pro PB uvedl, že pákový efekt přiláká soukromé financování. Fond InvestEU zmobilizuje veřejné a soukromé investice prostřednictvím rozpočtové záruky EU ve výši 38 mld. EUR (tato částka se může v závislosti na jednáních o víceletém finančním rámci ještě změnit), která podpoří investiční projekty prováděcích partnerů, jako je skupina EIB a další, a zvýší jejich schopnost nést riziko.

Idea je taková, že díky této záruce, ale také díky vynikající pověsti skupiny EIB (s ratingem AAA), budou mít soukromí investoři větší chuť se účastnit i těch projektů, s nimiž se pojí o něco vyšší riziko. Klíčovým prvkem programu InvestEU bude rovněž zásada adicionality, která představuje jádro programu EFSI. Soukromé financování bude mobilizováno prostřednictvím různých nástrojů v rámci čtyř investičních oken programu InvestEU, zpravidla prostřednictvím dluhových produktů a produktů kvazivlastního kapitálu.

V rámci investičního okna udržitelné infrastruktury je cílová výše investic souvisejících s klimatem a životním prostředím 55 %, zatímco v rámci celého programu InvestEU se očekává, že investice související s klimatem budou činit 30 %.

Veřejný sektor

Vzhledem k velkému množství finančních prostředků a ještě většímu množství používaných zkratek bude v rámci plánu SEIP možné využít konzultačních služeb poradenského centra vytvořeného na základě programu InvestEU.

Poradenské centrum InvestEU bude k dispozici:

  1. předkladatelům návrhů projektů z veřejného sektoru (včetně orgánů státní správy a samosprávy jednotlivých členských států) i ze soukromého sektoru,
  2. finančním a jiným zprostředkovatelům za účelem provádění finančních a investičních operací ve prospěch subjektů, které se potýkají s problémy při získávání přístupu k financování.

Mezi konzultační služby, které poradenské centrum InvestEU poskytuje způsobilým příjemcům, patří:

  • poradenství ohledně projektů (např. identifikace/výroba, příprava a vývoj, finanční struktura)
  • budování kapacit (např. posilování kapacity a investiční připravenost organizací, strukturování environmentální a/nebo sociální udržitelnosti a posouzení dopadů a pravidla státní podpory)
  • vývoj trhu (např. činnosti v rámci vývoje trhu, komunikace a osvěta)

Bude soukromý sektor investovat?

EIB v rozhovoru pro PB potvrdila, že se očekává, že PPP bude jedním z možných modelů, které napomůžou realizaci plánu SEIP. Investiční platformy budou rovněž považovány za nástroj k provádění programu InvestEU, a v konečném důsledku tedy i pro provádění plánu SEIP. Zástupci investiční společnosti International Public Partnerships (INPP) pro PB uvedli, že mechanismy PPP jsou osvědčeným tržním konceptem a poskytují prostor pro využití soukromého sektoru na podporu realizace iniciativy EU.

Erica Sibree, vedoucí oddělení vztahů s investory a zajišťování kapitálu ve fondu kótovaném na londýnské burze, uvedla: „Zájem investorů ze soukromého sektoru o podporu nízkouhlíkových investic je enormní. V kombinaci s transparentní státní politikou by se podpořila důvěra na trhu u dlouhodobých investic.

Erica Sibree dále uvedla, že: „Cíl spočívající v nulové čisté spotřebě energie je velmi významný a k jeho dosažení bude nezbytná úzká spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Tento plán by měl poskytnout jasný přehled o tom, jaké projekty, kde a kdy je potřeba realizovat. Rovněž by měl určit jasná pravidla pro využití mechanismů financování, které by státní orgány mohly považovat za vhodné, a to ve spolupráci se soukromým sektorem, aby bylo zajištěno, že tyto mechanismy budou poskytovat též atraktivní obchodní výnosy, které přilákají investice z externích zdrojů.

Aby mohly být udržitelné projekty realizovány, sdělila Erica Sibree, měl by jít tento plán nad rámec teoretického konceptu a měl by testovat technologie, které budou potřeba. „V rámci politik, kterých se inovace týkají, bychom se měli zaměřit na technologie s co největším potenciálem snížit emise uhlíku, maximalizovat sdílení znalostí mezi podniky a odvětvími a pracovat na stávajících oblastech průmyslové síly. Zkoušky za účelem prověření konceptu inovativních technologií (např. získávání a skladování vodíku a uhlíku) by měly být provedeny na federální úrovni co nejdříve. Tím bude připravena půda pro investice ze soukromého sektoru.

Originál článku ke stažení v PDF

Zajímá vás téma
Změna klimatu?

Přihlašte se k odběru novinek