Oblasti

Aktivit máme plno, ale každá většinou patří do jedné ze zastřešujících oblastí, kterým se soustavně věnujeme.

Všechny oblasti

Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

O nás

Pravidelně vás informujeme o našich aktivitách, úspěšných projektech a nových technologiích.

Zprávy

Evropa opět zpřísnila klimatické závazky

Českobudějovická teplárna k jejich splnění přispěje ještě před rokem 2030. Dosud platilo, že Evropská unie jako celek do zmíněného roku sníží emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990.

V polovině prosince ale její lídři na bruselském setkání vyhlásili ještě smělejší cíl – tyto emise omezit nejméně o 55 procent. Kolem roku 2050 by tak měla být Evropská unie klimaticky neutrální. Prakticky to znamená konec spalování fosilních paliv, jako je uhlí či zemní plyn nebo používání pohonných hmot na bázi ropy (benzin, nafta a podobně). Zbylé negativní dopady pak musí být kompenzovány například výsadbou nových stromů či akumulací vypouštěných skleníkových plynů.

Výroba a dodávky energií jsou nedílnou součástí života ve městech, a přestože v nich vzniká pouze část celkově produkovaných skleníkových plynů, potenciál těchto činností ke snížení emisí fosilního uhlíku je obrovský a reálně využitelný. V hustě osídleném území budějovické aglomerace lze tyto vize naplnit prostřednictvím městské teplárny.

„V celém světě se potvrzuje politické zadání k postupnému odklonu od využívání uhlí a zemního plynu k výrobě tepelné a elektrické energie. S ukončením provozu uhelných kotlů počítají i letos schválené strategické cíle. Intenzivně pracujeme na přípravě dílčích investičních projektů, které budou do života uváděny ještě před rokem 2030,“ říká Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice. Aby firma krajské město zodpovědně připravila na dekarbonizovanou budoucnost, zvolila ověřené technologie a postupy. „Ty efektivně zaručí splnění cílů dokonce ještě před ambiciózními termíny stanovené Evropskou unií,“ dodává.

Nové nízkoemisní zdroje

První důležitý krok se již realizuje. Jde o horkovodní přivaděč z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Ten po napojení pokryje zhruba třetinu tepla, které ve městě spotřebují odběratelé připojení na městskou síť distribuující tepelnou energii. Půjde o bezemisní zdroj tepla, který spotřebu uhlí sníží o třetinu a tím i produkci emisí CO2.

Teplárna souběžně připravuje výstavbu nového kotle, který výhledově nahradí přibližně další třetinu dnes spalovaného uhlí. Touto alternativou bude místně dostupná biomasa, zejména dřevní štěpka.

Posledních zhruba 30 procent uhlí bude vytěsněno dalším klíčovým projektem, který ještě zvýší podíl obnovitelných zdrojů v palivovém mixu. Jedná se o zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), který také patří mezi regionální zdroje energie. Jeho skládkování je novým zákonem výrazně omezeno, což konečně přesměruje odpady dlouhodobě zahrabávané pod zem směrem k vyšší recyklaci a energetickému využití.

„Jde o složité, nákladné, ale nezbytné kroky, před nimiž stojí celá společnost. Věříme, že pomůžeme ke splnění environmentálních cílů Evropské unie, a to nejen v oblasti ochrany klimatu, ale také při zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe,“ dodal Václav Král, který je i členem výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Strategie pro zelené město

Zvolená řešení, shrnutá do Strategie pro zelené město, zajistí nejmenší možnou produkci skleníkových plynů ve výrobních zdrojích, které bude Teplárna České Budějovice provozovat už před rokem 2030. Půjde tedy o zásadní příspěvek teplárny k čistému ovzduší, která tak zároveň pro své odběratele zajistí bezstarostné a nízkonákladové splnění zpřísňujících se požadavků na udržitelnost provozu jednotlivých objektů. Jako velký energetický zdroj je už léta zařazena mezi producenty, kteří za vypouštění CO2platí poplatek (aktuálně 32 eur za tunu CO2) prostřednictvím emisních povolenek. Jedná se tzv. systém EU ETS (Emissions Trading System).

Emisní poplatky se postupně začnou týkat i budov s vlastním zdrojem tepla, například plynovým kotlem, které zatím své emise do ovzduší vypouštěly zcela zdarma. Takové objekty jsou totiž zařazené do paralelního systému EU ESR (Effort Sharing Regulation) a i v tomto segmentu chce Evropa splnit cíle na dekarbonizaci. Vhodných a ekonomicky únosných alternativ však v této oblasti není mnoho a dnes známé technologie nejsou navíc schopné zajistit stabilní výrobu bez ohledu na počasí.

Přínosy cirkulární ekonomiky

Kromě energetiky se dynamicky mění také procesy v odpadovém hospodářství. Také zde nabízí moderní teplárenská soustava s kogenerační výrobou elektřiny a tepla z bezemisních a obnovitelných zdrojů zajímavé příležitosti ke zlepšení životního prostředí. S postupným uzavíráním skládek se již nebudou vytvářet nové zdroje úniku nebezpečných látek a plynů do okolí. Pozitivní impulz se projeví také v lokálním hospodářství při využívání principů cirkulární ekonomiky.

Právě ta představuje pro města a obce možnost komplexně využívat komunální či živnostenské odpady, jejichž objem trvale roste. To se pozitivně projeví ve zvýšení životní úrovně a zatraktivnění podnikatelského prostředí ve městě a kraji.

Podle Tomáše Kollarczyka, místopředsedy představenstva českobudějovické teplárny, město a region by tím získaly nespornou konkurenční výhodu.

„Spolupráce teplárny s ostatními partnery přispěje k naplnění konceptu tzv. smart city, ze kterého bude mít prospěch široký okruh podnikatelů a obyvatel regionu. Zároveň se také posílí bezpečnost dodávek energií a zvýší komfort našich zákazníků. Během deseti let bude českobudějovická teplárna provozovat pouze nízkoemisní zdroje, vyrábějící čisté energie,“ uzavírá Tomáš Kollarczyk.

Zdroj: sdeleni.idnes.cz

Zajímá vás téma
Změna klimatu?

Přihlašte se k odběru novinek