Digitalizované firmy jsou výkonnější a odolnější, s potřebnou modernizací jim pomůže národní plán obnovy

Každoročně sledovaný Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) ukazuje, že i když se Česká republika v otázce digitalizace postupně zlepšuje, v rámci celé Evropské unie je stále podprůměrná a vyspělejší země se jí zatím nedaří dohnat.

Přestože se o potřebě rychleji digitalizovat mluví nejčastěji u státního aparátu, projít úspěšnou digitální transformací musí samozřejmě také průmysl a soukromá sféra obecně. Jak poukazují například průzkumy Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), firmy, které projdou digitální transformací, jsou odolnější nejen vůči kybernetickým hrozbám, ale také vůči problémům v oblasti lidských zdrojů.

Další data pak dokládají, že podniky, které zavedly nové technologie v rámci Průmyslu 4.0, kam patří robotizace, automatizace nebo umělá inteligence, jsou v konečném důsledku výkonnější a vytvářejí produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Obecně však digitalizace firem nepostupuje žádoucím tempem. „Překážek vidím několik. Je to třeba neochota různých stupňů managementu některých firem měnit zaběhlé procesy a investovat do této změny potřebné finanční prostředky. Firmy také mají strach z něčeho nového, navíc často nejsou schopné nutnost těchto změn komunikovat se zaměstnanci, což platí zejména u menších firem,“ uvedl ředitel Útvaru digitální ekonomiky a technologií Svazu průmyslu a dopravy ČR Ondřej Ferdus.

„Na druhou stranu, pandemie zásadně ovlivnila pohled celé společnosti na digitalizaci. To, co si některé firmy a lidé uvědomují už dlouhou dobu, teď začínají vnímat i ti, kteří o digitální transformaci nepřemýšleli nebo ji brali pouze jako jednu z možností rozvoje firmy,“ dodal Ferdus.

Změny jsou vidět také podle ředitelky poradenské společnosti Digiskills Hany Púllové. Firmy podle ní díky covidu pochopily, že je potřeba více rozvíjet digitální „mindset“ lidí a také jejich dovednosti, a daleko více než dříve investují do rozvoje lidí.

Jak však ukázal poměrně rozsáhlý průzkum projektu DigitalizujemeFirmy.cz z dílny společnosti O2, i když české firmy digitalizují, mnohdy se tak děje „velmi živelně a nekoncepčně“.

Pokud jde konkrétně o malé a střední podniky, podle výzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) nemá většina těch českých potřebný byznys plán, rozhraní či správně nastavené procesy. „To znamená, že takzvaná digitální transformace bez dokumentace představuje riziko, které může danou firmu podstatně ohrozit jak finančně, tak s ohledem na dodržování parametrů výroby,“ nechal se slyšet předseda představenstva AMSP Karel Dobeš.

Impuls jménem národní plán obnovy

Dát celému procesu digitalizace podniků jasný směr by mohl pomoct český Národní plán obnovy (NPO), kam už začaly téct první miliony z nového post-pandemického nástroje Next Generation EU, neboli fondu obnovy. Firmy mohou v tomto ohledu využít několik „kapitol“ českého plánu, například komponentu 1.4, kde jsou pro ně k dispozici finance na inovativní technologie nebo v případě malých a středních firem také na vzdělávání managementu v digitální transformaci. Díky komponentě 5.2 je pak možné v rámci aplikovaného výzkumu realizovat projekty spojené s vývojem a inovacemi v digitální oblasti. Nejdůležitější je však pro podniky komponenta s číslem 1.5 pojmenovaná příznačně Digitální transformace podniků.

Příprava plánu a konkrétně této kapitoly však rozhodně nebyla jednoduchá, zástupci firem dlouhodobě kritizovali, že vláda na digitalizaci soukromého sektoru nevyhrazuje z fondu obnovy dostatek finančních prostředků.

Konkrétně Svaz průmyslu a dopravy od začátku požadoval na tuto komponentu 10 miliard korun z celkových přibližně 180 miliard, původní vládní návrh přitom počítal s jednou miliardou. „Stávajících zhruba 5 miliard, které se nám podařilo s ministerstvem průmyslu a obchodu domluvit, je určitě krok dobrým směrem,“ poznamenal Ferdus.

AMSP ČR chválou finálové verze plánu příliš neplýtvá. „Vzhledem ke struktuře NPO, kterou se nepodařilo zásadně ovlivnit, je explicitní podpora MSP (malých a středních podniků, pozn. red.) a podnikání ne úplně dostačující. Co se digitální transformace týká, v zásadě není rozlišováno mezi MSP, živnostníky a velkými podniky. Digitální transformace v MSP, například v řemeslech, je ale jiná než ve velkých podnicích,“ upozornil Dobeš.

Co se týká samotné implementace národního plánu obnovy a realizace konkrétních projektů, v přípravě jsou v současné době prováděcí dokumenty a metodiky. V dohledné době by se měla rozběhnout výzva Digitální podnik, která naváže na právě probíhající výzvu se stejným názvem pod operačním programem OP PIK. Po vyhlášení výzvy se firmy mohou začít hlásit o podporu pro své projekty.

SP ČR má nicméně podle Ferduse obavy, že v některých komponentách se první výzvy týkající se digitalizace jen tak neobjeví, protože ministerstvo průmyslu a obchodu nemá na tento úkol dostatek pracovníků. Klíčové je podle něj také zajistit, aby z výzev mohly čerpat prostředky všechny firmy se zájmem o digitální transformaci – tedy ty, které s ní začínají, stejně jako ty, které jsou už v její pokročilejší fázi.

Zaměřeno na inovace

Při pohledu na samotný obsah kapitoly 1.5 je vidět, že vláda skutečně má v plánu digitalizaci podniků určitým způsobem sjednotit či zastřešit. „Na vznik a logické provázání všech investic v rámci komponenty bude dohlížet Platforma pro digitalizaci hospodářství,“ popisuje novinku vládní dokument.

Tato platforma má být hlavním národním nástrojem pro koordinaci vzniku celého digitálního ekosystému. Propojit všechny důležité aktéry a zajistit implementaci evropské legislativy bude mít na starosti konkrétně ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Platforma pro digitalizaci hospodářství bude zároveň národním koordinátorem vzniku propojené sítě evropských a národních center pro digitální inovace, která umožní rozšíření nových technologií mezi malé a střední podniky a ostatní klienty,“ stojí ve vládním plánu. Tato nová centra nebo „huby“ představují jednu ze tří hlavních oblastí, kam budou finance z kapitoly 1.5 směřovat.

Evropská centra pro digitální inovace (eDIH), která budou možná v budoucnu postupně doplněna ještě centry národními, se zaměří na zavádění a rozšíření nových technologií v oblasti umělé inteligence, kyberbezpečnosti, či využívání prvků superpočítání. Síť evropských center nevznikne „na zelené louce“, ale většinou „na ramenou“ subjektů, které už existují. Nominaci si konkrétně v Česku zatím vysloužilo šest projektů – o jejich zapojení do sítě rozhodne Evropská komise.

Púllová má zato, že inovační centra jsou krok správným směrem. „ČR je silná ve zpracovatelském průmyslu, ale pokud se má stát moderní zemí, je nutné podpořit inovace a technologie. Pokud budeme intenzivně vyvíjet digitální řešení, můžeme se stát jedním z evropských tahounů,“ myslí si ředitelka.

Aby se inovativní technologie mohly šířit mezi další firmy, je samozřejmě nejprve potřeba je otestovat. Právě na tzv. Referenční a testovací zařízení půjdou prostředky ze druhé oblasti komponenty 1.5. „Testovací a experimentální zařízení ve spolupráci s Evropskými centry pro digitální inovace mají za úkol zvýšit povědomí o digitalizaci a poskytovat služby digitální transformace, aby převážně MSP zdigitalizovaly alespoň základní postupy,“ uvádí NPO.

„Centra excelence a huby budou sice nabízet zajímavé technologie, MSP mají ale velký nedostatek odborníků. Můžeme vycházet z toho, že dnešní tzv. programátoři budou nahrazeni umělou inteligencí a my budeme stále více potřebovat systémové analytiky. K tomu je potřeba expertů s širokým záběrem a dostatkem zkušeností, které nás školský systém není schopen vytvořit,“ upozornil Karel Dobeš s tím, že mladá generace se sice vyzná v informatice, ale do budoucna bude potřeba ji propojit s mechatronikou, výrobou nebo vývojem.

„Pokud chceme vyrábět produkty s vysokou přidanou hodnotou, tak to musí být komplexní systémy, a na to nám momentálně chybí lidé a zkušenosti. Můžeme jen doufat, že v rámci připravovaných projektů v NPO bude tato skutečnost dostatečně zohledněna,“ dodal Dobeš.

Nejvíce peněz jde na přímou podporu

Investice do různých center a hubů představují v širším kontextu spíše „drobné“. Zdaleka nejvíce peněz z kapitoly Digitální transformace podniků půjde na přímé granty – na firmy zde čeká více než 4,6 miliardy korun.

„Z našeho pohledu je samozřejmě stěžejní přímá podpora digitální transformace podniků. Tam by měly jednotlivé projekty nebo výzvy pomáhat s digitalizací výrobních i nevýrobních firem, a to všech velikostí. Do jaké míry ale podnikům tyto výzvy pomohou, bude záležet na jejich nastavení a administraci,“ uvedl Ondřej Ferdus s tím, že systém pro podávání a hodnocení žádostí nesmí být administrativně náročný, aby firmy neodrazoval.

Ferdus také nastínil, na jaké oblasti mohou firmy evropské peníze nakonec využít. Mohly by investovat například do kyberbezpečnosti prostřednictvím ochrany toku dat mezi stroji ve firmě, do pořízení algoritmů pro analýzu velkých dat, nebo do přechodu na nové digitální obchodní platformy. Peníze se jim mohou hodit také například na zavádění pokročilé automatizace a robotiky, k využívání rozšířené a virtuální reality nebo umělé inteligence.

„Mohly by také zvyšovat digitální gramotnost zaměstnanců, aby bez problémů zvládali nové výrobní, bezpečnostní a logistické technologie instalované ve firmách,“ přiblížil možné využití peněz z fondu obnovy Ferdus.

Podle Dobeše nicméně Národní plán obnovy nepokrývá potřebu zvýšení digitální gramotnosti dostatečně. „Stát by měl v budoucnosti podporovat poradenství a digitální gramotnost MSP a živnostníků. Například v porovnání s Německem nám chybí malé poradenské firmy, které jsou za rozumné peníze schopny provádět technologicky nezávislé poradenství. Stát by neměl dotovat nákup softwaru a hardwaru bez prokázání funkčního konceptu vývoje firmy a její strategie. Velká škoda je, že tento přístup NPO nereflektuje,“ posteskl si Dobeš.

Připomněl i další oblast, kde je co zlepšovat. Z pohledu malých a středních podniků je podle něj nutné optimalizovat spolupráci s akademickou sférou. „Je jasné, že pokud se nezmění stávající systém a firmy nebudou moci dávat zakázky přímo například vysokým školám a platit za ně jen když bude dodržen termín a slíbený výsledek, tak se toho v praxi moc nezmění,“ uzavřel Dobeš.

Autor: Ondřej Plevák

Zdroj: https://euractiv.cz/